Tuhý kořínek

Od operace Berunky uběhly necelé 3 měsíce a ukázalo se, že má tužší kořínek, než jsme mysleli:). Během prvních dvou měsíců přibrala asi 20g, což je na džungaráka opravdu požehnaný přírůstek, má teď necelých 50g. Srst má taky hustší a lesklejší, no prostě je to naše bojovnice:). Každý měsíc chodíme k veterináři na kontrolu, ten ji pořád chválí jak je hodná a krásně drží a nekouše:). Zato Popelka je nezmar. Po půl roce co ji máme jsem vzdala veškeré snahy o její ochočení. Ne že by se bála, právě naopak. Je neuvěřitelně přidrzlá a hyperaktivní:). Netuším z jakého důvodu nesnáší, když ji strkám ruku do klece. Pokud na té ruce je papání, vrhne se okamžitě po něm, mě si jen očuchá a víc se nestará, ale pokud se snažím např. posunout kolečko nebo něco obdobného, člověk nestačí jejím zoubkům uhýbat. Přitom pokud ji čistím klec, nedělá jí problém vlízt mi na ruku a nekousat! No a v momentě, kdy ji položím na zem a ona zjistí, že má víc prostoru k běhání než obvykle, nestačíme se s přítelem divit. V té rychlosti nejde pomalu ani vidět:). Je i strašně zvědavá. S Berunkou celý den nikdo nehne, ta si pěkně chrupká, občas se jde napapat a zase zaleze, ale Popelka vyleze hned jak něco zašustí, nalepí se na klec a čeká, co z toho kápne. Jediná věc, co mě trápí, je její neustálé ohryzávání klece. Zkoušela jsem ji různě zaměstnat, dát ji do klece suchý chléb, často ji měnit bydlení i rozházet jídlo o kleci, ale nikdy s tím nepřestala. A pokud ji pustím ven, mám pocit, že se spíše bojí, než že se jí to líbilo. Každopádně je to s něma radost:). Jediným problém byla asi před měsícem koupě papání v jednom nejmenovaném internetovém obchodě. Bylo jsem celá natěšená, jak to bude vypadat a když jsem papání otevřela, zděsila jsem se a okamžitě ho vyhodila do koše, protože se jen hemžilo všemožnýma červíkama. Evidentně to byly molové, protože než jsme koš vyhodili, stačilo se jich asi 5 vylíhnout, ale ty jsme pozabíjeli a už asi měsíc mám naštěstí klid. Akorát ten obchod přišel o zákazníka.